HLAVNÍ PERSPEKTIVA A NÁSTŘEL PLACHTY

Jako vhodný záběr pro hlavní perspektivu, která bude umístěna na plachtě v nejvyšším čtverci jsme zvolili fotografii, která vznikla při plavbě na Vltavě. Jsou na ní vidět oba břehy, Štvanice i centrum Prahy v druhém plánu. Tuto perspektivu přikládám ještě ve dvou materiálových variantách: ocel natřená na bílo a patinující ocel. Z estetických i funkčních hledisek souhlasím s docentem Rotterem a přikláním se spíše k bíle natřené oceli - viz. příspěvek PERSPEKTIVA - ZÁKRES, ÚTERÝ 16.LISTOPADU 2010

Ocelové nosníky bílé

Nosníky z patinující oceli

Rozvržení plachty_01

Na dalším obrázku je možné rozvržení plachty. Jako vzor jsem použil plachtu Andrei Kubné. Hlavní zákres zobrazuje návrh jako celek v kontextu lokality i centra Prahy. Pod ním je vizualizace interiéru BOXu - kaple. Tím se pozorovatel dostává do "interiéru" návrhu. Jde tedy o zaZOOMování  v rámci projektu na nejexponovanější místo. Spodní čtverec je rozdělen na 4 menší čtverce. První je věnován výkresům (půdorysy, pohledy a řezy). Na druhém je perspektiva z pohledu Bubenského nábřeží, opět v kontextu Štvanice. Takto budou vnímat kapli na pilíři lidé ze břehu. U vizualizace bude nutné ještě pozměnit světelné efekty, aby obrázek nepřipomínal plakát k filmu Indiana Jones, jak popsal obrázek pan archtekt Hájek :-) Třetí čtverec je věnován koncepčnímu řešení. Myslím, že by se dala použít drobná šachovnice, které jsem používal po celý semestr. Na základě koláží a schemat by mělo být pochopitelné, co by měl konkrétní návrh splňovat a co přinést lokalitě. Některá políčka budou pozměněna. Poslední čtvereček je věnován výkresu situace a doprovodnému textu k celému projektu.

ŘEZOPOHLED

Na následujícím schematu je znazorněna jedna z možností využití meditačního BOXu a vnitřku pilíře, kterou jsme společně s Petrem Hájkem zvažovali při konzultaci 18.11.2010. Samotný řezopohled je uveden ještě ve větším rozlišení. Dále jsem se zabýval možnostmi tvorby struktury děrováného plechu "vygenerováním" z fotografií hladiny Vltavy. Na přiloženém samostatném obrázku je varianta vytvořená pomocí pluginu mmTone ve Photoshopu. Jedná se o filtr, který převede obraz pomocí různě velkých bodů. Pro zájemce mohu plugin poslat mailem.

Schema_řezopohled

Řezopohled

Struktura děrovaného plechu

KONZULTACE_18.11.2010

Na dnešní konzultaci jsme probrali vzhled modelu. Terén bude vyroben z vrstvených vlnitých lepenek. Materiál, z něhož bude vyrobena vodní hladina, ještě není přesně určen (pryskyřice, plexisklo...).

K projektu lávky s kaplí:

_vše je o Vltavě (z vizualizací "ubrat propojení s oblohou" a naopak podpořit řeku a její vnímání)

_básnička v interiéru je moc fajn - použita báseň Vltava si vede mosty od Ladislava Dvořáka. (..napadlo mě, že krom básně by zde mohl být např. výčet obcí, jimiž protéká Vltava...)

_kaple v dutině pilíře, kde by mohly být místa k sezení s výhledem na řeku (reference viz Holocaust Tower v Židovském muzeu v Berlíně od Daniela Libeskinda-docílení silné "atmosféry a prožitku...")

_stěny mohou být perforované, ale zajímavý je nápad jejich struktury, kulaté pravidelné otvory by mohly nahradit zajímavější a symboličtější struktury. Např. vygenerovat plošky z fotografie zachycující vlnky na hladině Vltavy

_pilíř a kaple nesmí působit jako domek převozníka --> vytvořit opravdu meditační prostor zaměřený na řeku Vltavu

Nová struktura děr v plechu-pokus01

Dále se probírali možnosti zákresů na plachtě.

Prezentována byla ještě perspektiva možného interiéru kaple-viz Obr. Interiér kaple a zákresy se schematem (viz příspěvek HMOTA A ŘEZY, 17.listopadu 2010)

Interiér kaple-pokus01

HMOTA A ŘEZY

Nápad Petra Hájka popsat stěny kaple básní o vodě se mi moc líbí. Při práci na řezech jsem ještě začal zvažovat varianty "přímějšího" propojení kaple s vodou - Vltavou a využitím vnitřku pilíře. Výsledek ve skice dokumentuje schema na obrázku. Třetí varianta je k dispozici také na velkém zákresu.

Schema možného využití vnitřku pilíře

Zákres "Zeleného" schematu

PERSPEKTIVA_ZÁKRES

Na obrázku je zákres do fotografie. Jako materiál nosníků lávky uvažuji  nejprve patinující ocel. Pilíř je z pohledového železobetonu. Kaple by mohla být z různých materiálů. Zvažuji možnost skla nebo děrovaného plechu, který zajistí vizuální kontakt i možnost slyšet řeku. Na výkresech kaple dále intenzivně pracuji. 

Zákres lávky s kaplí (foto MIREK PAZDERA)

Děrovaný plech_možný materiál stěn kaple?

Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., přední český statik ocelových mostů mi nedoporučuje použít pro nosníky lávky patinující ocel. Nejde o materiál, který je zásadněji dražší než "obyčejná" ocel, ale jde o strukturu povrchu, jelikož nosníky budou plnit také fci zábradlí. Patinující ocel je drsná, hrubá a někdy i s trochu ostrými částmi, proto není zcela vhodné použít ji jako materiál, kterého se budou lidé dotýkat. Na obrázku je nosník lávky proveden z nepatinující oceli a natřen na bílo. Díky tomu působí nosník lehčeji a celek získává čistější dojem. Mimo to jsou na detaily styků materiálů, vyrobených z patinující oceli, kladeny vyšší nároky na zajištění odvodu vody, prachu, nečistot apod.

Druhá varianta_nosníky lávky bílé a s povrchem z nepatinující oceli

REFERENCE_MEETING POINT

Na internetu jsem narazil na zajímavý projekt. Jedná se o architektonickou instalaci "Meeting point" od architektů z Aspect studios v Little Hunter Street v Sydney v Austrálii. Základní myšlenkou je podpora sociální interakce a zvýšení pohybu lidí. Zajímavé je, že u tohoto projektu problém s nepořádkem nenastal-proč?

Možná kombinací následujících skutečností:

1) jedná se o lokalitu v centru města, tudíž je zde vyšší počet lidí

2) lokalita je všem na očích a je velmi přehledná

3) jedná se v podstatě o sochu ze zajímavého materiálu, která "láka" návštěvníky svou křiklavostí a originalitou

4) v noci prostor není uzavřen, ale naopak nasvícen, aby na sebe ještě více strhával pozornost lidí
5) Australané nejsou stejní jako Češi :-)

-->Navrhovaná kaple jako meeting point a cíl?

KONZULTACE_11.11.2010

Ve čtvrtek dopoledne proběhla společná konzultace všech projektů. PH mi odsouhlasil projekt jednoduché lávky s BOXem_kaplí. V souvislosti s kaplí jsme narazili na následující témata:

1) KAPLE na jednoduché lávce zpracovaná jako ŠPERK na niti

2) KAPLE Vltavy...využít daného prostředí, tzn. zapojit do návrhu elementy Vltavy tak, aby byly zesíleny pro lidské smysly...šumění vody, odraz vodní hladiny apod.

3) KAPLE tedy nemusí být nutně koncipována jako křesťanský svatostánek, může se jednat o kapli Vltavy ve smyslu meditačního a relaxačního prostoru

4) problém udržení pořádku a čistoty, prozatím jsme zmínili tyto varianty řešení:

4a) umístit TOI TOI-mobilní toalety na začátek a konec lávky_bohužel si nemyslím, že toto řeší situaci, nastává totiž problém, jak zajistit čistotu v těchto toaletách

4b) lávka bude "střežena"_bude fungovat pravidelný dohled nad lávkou (městská policie, najmutá "bezpečnostní" agentura...)

4c) vymyslet takové řešení, které sebou nutně nepřináší starosti s intenzivním dohledem (s občasnou pochůzkou městských strážníků samozřejmě počítám), ale samo o sobě "nedovoluje" lidem chovat se jako pra...., tzn. působí na jejich psychiku:
-->např. lidé nedělají nepořádek, pokud je na ně vidět:

     _BOX s prosklenými stěnami
     _dostatečné využití "slušnými" lidmi

     _nemohlo by podobně jako prosklené stěny fungovat také např. zrcadlo?

     _? ? ?

Prosím všechny čtenáře tohoto blogu o jejich názor. Pokud máte nějaký jiný nápad nebo připomínku k některému z výše uvedených témat, neváhejte a komentujte prosím!!! Děkuji.

KONZULTACE_STATIKA_8.11.2010

V pondělí jsme měli možnost zkonzultovat naše řešení ocelových lávek se statikem. Náš ateliér navštívil přední český mostař a pedagog ze Stavební fakulty Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc.

Nosná konstrukce lávky ze dvou přímých komůrkových nosníků byla schválena. Jedná se o 3 pole prostě uložených nosníků o rozponu pole 95 m. Výška nosníku by se měla pohybovat řádově kolem 1/50 rozponu. Nakonec jsme se se statikem domluvili na výšce nosníku 1700 mm. Jako referenční stavba s podobným rozponem i výškou nosníku byl předložen návrh lávky v Salzburgu od projekčního týmu Bergmeister, kterou vyhledal spolužák Vojta Kratochvíl

Informace:

Výška nosníku u lávek=cca 1/50 rozponu

Transportní délka jednotlivých kusů=max 30 m (už při této délce vznikají problémy při transportu)

Protikorozní ochrana=30 let, poté obnova

Mosty se navrhují na dobu 100 let

Materiál známý jako Corten nebo ocel Atmofix je lépe označovat jako PATINUJÍCÍ OCEL

V případě, že na lávce navrhujeme např. byty, požární ochrana ocelové nosné konstrukce se zabezpečuje protipožárními nátěry a nástřiky 

Fotografie z konzultace se statikem na blogu Jana Tesárka

WORKSHOP_PODMOKELSKÝ MLÝN_28-30.10.2010

 KRÁSNÉ POČASÍ_ÚŽASNÉ PROSTORY PODMOKELSKÉHO MLÝNA_PARTA SKVĚLÝCH LIDÍ_NESČETNĚ ZAJÍMAVÝCH DISKUSÍ_HRADEČNÍ!!!

[Pracovalo se na projektech, hodně se diskutovalo, pilo se pivo, vyrobil se pracovní model terénu a mojí lávky s variantou zasazeného stromu v pilíři, skicovalo se, rýsovalo se, prozkoumávalo se okolí Mlýna, dokonce byla realizována lávka přes Podmokelský potok, někteří "nadšenci" se koupali, večer se hrály stolní hry...a mnohem, mnohem víc... Poznali jsme se navzájem! Diskuse a konzultace s Jardou Hulínem, Klárou a Tomášem Hradečnými i se spolužáky "vynesly na povrch" nová témata a nápady ohledně projektů a zároveň byly velkou zkušeností do budoucí praxe!!!]

Děkuji Jardovi Hulínovi za organizaci.

Dále děkuji všem spolužákům za spoluúčast.

A především děkuji manželům Hradečným (za všechno)!!!

Autorem fotografií použitých v koláži je Vít Podráský

WORKSHOP_PODMOKELSKÝ MLÝN_28-30.10.2010_CESTA :-)

Příběh o mém cestování na workshop jste jistě již všichni slyšeli (možná i 2x), přesto ho zde vylíčím ještě jednou:

Vstávám v pátek ve 4:45 ráno (PEKLO!!!). Na hlavním nádraží v Praze nastupuji do vlaku směr Zdice., odjezd přesně v 5:34. Za tunelem mi přichází sms od Přemka, který má přistoupit na Smíchově: Cau, tak jsem to klasicky nestih. Nevim jak je to mozne, ale zaspal jsem a dojedu asi behem dne... Uz se mi tohle fakt dlouho nestalo... Mej se P

Ještě, že jsem si předešlý večer narychlo napsal přestupy a prohlédl zevrubný plán okolí Podmokelského mlýna!

V 6:20 přestupuji ve Zdicích na osobní vlak směr Zbiroh. Ve Zbirohu vystupuji v 6:47, autobus mi jede v 7:10 ("pokud nějaký pojede", informuje mě přednosta Zbirožské žel. stanice).

Autobus směr Ostrovec přijíždí načas. Jedu pouze já s řidičem znalým Křivoklátské lokality, radí mi, abych vystoupil až v Podmoklech. Ve vesnici, jejíž název jsem již zapomněl, řidič vypíná motor a sděluje mi, že má 15 minut pauzu. Jde si koupit svačinu, ale nabízí mi možnost zůstat v teple uvnitř staré Karosy. Po asi 25 minutách se řidič vrací se svačinou v igelitovém pytlíku. Řidič zapomíná na zastávku, v Ostrovci, kam se musíme po 15 minutách jízdy vracet. Přibližně v 8:00 vystupuji v Podmoklech. Řidič mi ukazuje směr ke Mlýnu. Je to prý asi 3 km daleko. Za ranního mrazu, ale krásného svítání vyrážím neznámo kam. Cestou mě míjí několik traktorů. Jednoho zastavuji a ujišťuji se o trase. Traktorista mě sveze asi 100 m k odbočce, odkud Mlýn prý již nelze minout. Asi po 35 minutách chůze přicházím k rozsáhlému stavení. Brána je zamknuta. Marně se pokouším dovolat Jardovi Hulínovi (v údolí není signál). Asi 20 minut obcházím všechna stavení a nakonec se odvažuji risknout přelézt zeď za hlavním objektem. Pravděpodobnost, že na mě čeká děda s brokovnicí a smečkou rotvajlerů je doufám malá?!? Na sobě mám dlouhý kabát a tašku s notebookem přes rameno, tak přece zloději nevypadají?!? Obcházím hlavní budovu. Oknem vidím několik známých tváří...

Chvíli před 9:00 mě vítá Tomáš Hradečný.

WORKSHOP RESULT

Kompletní zprávu o průběhu workshopu v Podmokelském mlýně přinesu později. Nyní alespoň model mého návrhu, který byl výsledkem práce:

Mostní pilíře jsou duté. Lišta pro vedení kabelů také :-). Nasypal jsem do ní hlínu, zasadil strom a použil jí jako pilíř lávky. Zavlažování by fungovalo vodou z Vltavy, listí by odnesla Vltava. Ke stromu se ještě přidá lavička...

POJÍZDNÝ BOX?

BOX nemusí být pojízdný. Logičtější je najít na lávce místo, které je pro umístění BOXu vhodné. Takovým místem může být pilíř. Pilíř nemusí být pouze podpěrou pro konstrukci lávky, jedná se o prvek, který může sloužit jako... --> PILÍŘ JAKO ZÁKLAD PRO BOX

BOX...

Co se dá stihnout za 30 minut? Kafe, oběd, schůzka...

LÁVKA S BOXEM

Na jednoduchém zákresu "skicuji" hmotu BOXu... V podstatě jde o prověření umístění objektu formově možná i funkčně? podobnému sauně od MJOLK v Liberci.

KONCEPT_LÁVKA S ...

Jedná se o velmi jednoduchou lávku. Lávka je v podstatě komunikace. Lidé po ní chodí. Rád bych našel možnost dopřát lidem místo na této poměrně dlouhé trase, kde je možné se zastavit, relaxovat, podívat se na Hrad z jiné perspektivy, přečíst si knížku, dát si rande, schovat se před deštěm... (lávka s BOXem?)

KONCEPT_LÁVKA JAKO ŘEKA

Pokusil jsem se "vymodelovat" lávku jako řeku. S oblastmi rychlého průtoku vody (lidí) i s místy, kde má voda (člověk) možnost si odpočinout...

KONCEPT_01

Obrázkové schema dokumentuje, čím vším se může stát naprosto jednoduchá lávka v lokalitě ostrova Štvanice...??? Jak jí mohou podle mého názoru vnímat lidé, občané Prahy i turisté, aniž by nad konceptem dlouze přemýšleli.